Jdi na obsah Jdi na menu
 


Letní výcvikový tábor v Kolovči

8. 8. 2011

Rosničkami slibované krásné počasí nevyšlo, ale to nás nezastavilo :-)

V sobotu po poledni jsem vyzvedla na autobuse promáčenou Marcelu s Ayou, usušili se už u nás img_5236.jpgv kuchyni a čekaly jsme na další táborníky na cvičáku. Během odpoledne přijeli téměř všichni a hlavně dlouho očekávaná návštěva až od dalekých Košic. Výcvikáře a figuranta jsme měli tu čest mít Milana Mihoka, prostě Miňka. Milan je úspěšným reprezentantem SR na vrcholných kynologických závodech se svým dobrmanem Atisem. Spolu s manželkou Miškou nám byli nesmírně milou návštěvou a bez nich by náš tábor byl zas "jen" rodinným setkáním.

img_5170.jpgStavění stanů ve vytrvalém dešti bylo protivné a propršely první dva dny. Ale my nezaháleli. Neúnavný výcvikář nás honil po place i v dešti :-) a opravdu jsme pracovali CELÝ den. V úterý se počasí umoudřilo, vyrazili jsme na nedaleké louky na stopy a mnozí nestačili mrkat, jak zabírají Miňkovo metody. Psi netahali a se zájmem "projížděli" každou šlápotu. Na obranách Miňkovi zdatně sekundovali naši figuranti Jirka Volena a Tomáš Králík a vzájemně se od sebe učili. Radost vidět tu spolupráci! Mám ty kluky fakt ráda! Naše děti (vlastně jen vrh D Coldplay) byli velmi chváleni při práci a psovodi se učili.

img_4831.jpgVe středu nám počasí přálo. Svítilo sluníčko a tak jsme trénovali celé dopoledne, aby odpoledne bylo volné, protože od 6.hodiny podvečerní byla naplánovaná zumba party s Vaškem Vachulkou. Za táborníky jsem se sice vrtěla jen já, ale krom mně přišlo na 30 tancechtivých všech věkových kategorií. Venda to rozjel ostošest a po téměř dvouhodinovém snažení nám bylo kráááásně. Opekli jsme buřty, abysme doplnili ztracené kalorie a zas jsme kecali až do tmy.

Po čtvrteční dopolední stopě, co nám Milan našlápl, jsem začala uvažovat, že bych mohla zkusit štěstí a jít s Fínou neplánovaně na zkoušku. Čuchala moc pěkně (asi jí ta výcviková pauza ve stopách prospěla). Z řádu KJ Brno nám chyběla už jen ta nejvyšší, dvojka. Navíc pan rozhodčí img_5182.jpgpo telefonu rozehnal moje pochyby o tom, že vedoucí zkoušek nastoupit nemůže.. a zkoušky jsou od slova zkoušet :-)) Hmmm, takže během dne jsme nacvičily odložení za pochodu ve stoje, polohy před psovodem a zkusili 4 makety plus část obran.

V pátek jsme se věnovali nejvíc obranám a bylo vidět, jak to začíná "šlapat". V pátek mi bylo nejvíc líto, že se tábor blíží ke konci, protože pejsci, psovodi i figuranti už "věděli" jak na co s kým. Ukecala jsem poslední váhavce, aby zkusili štěstí a prubli zkoušku.

tabor3.jpgSobotní počasí vypadalo slibně- bylo pod mrakem  a ani vánek. Sešli jsme se o hodinku dříve u ranní kávičky a čerstvých rohlíčků jako každý den, já vyplňovala potřebné dokumenty a po příjezdu pana rozhodčího se šlo na věc!...tedy na stopy. "Jedničky" se snažili, nejhezčí stopu měla Diabolla, ztratila jen pár bodíků (houbař byl podezřelej :-)) ) Poslední šla moje "dvojka" a šlapala moc pěkně: bez předmětu za 83 bodů. Třeba mně ještě ty Fíny stopy v pohodovém procházkovém tempu začnou bavit :-) Jen jsme měli problém: Fína od pátku začala kulhat na přední tlapu a to se podepsalo nejvíc na poslušnosti. Pravděpodobně ji štípla včela (tak jako mně), kterých bylo všude strašně. Na poslušnosti díkytabor4.jpg tomu a dusnu předvedla strašnej výkon, ale bylo mi jí líto, až jsem uvažovala, že to ukončíme. Na obranách se ale probrala a nekulhala vůbec :-) Vzhledem k tomu, že za ten týden moc "páry" neupustila, zapomněla na tréning i  správné vychování a ignorovala všechny makety. Jinak byla za výkon pochválená...a zkouška byla doma! Ten den měla Fína i Gorm 4. narozeniny, takže sobě, i nám, majitelům, dali dárek :-)

Následně jsme s panem rozhodčím spočítali bodíky a až na Milušku s Gorym to všem vyšlo. Chyběl krapítek štěstí a zkouška by byla. Snad tom ty moje šikuly neodradí :-)

Na  místním podiu proběhlo následně předání Bodovacích karet, každý úspěšný si odneslimg_5041.jpg pohárek a něco pro pejska na zub, ti najúspěšnějí z obou kategorií (ZOP - Petr se Sárou a ZPU1 David s Bolčou)si odnesli nádherný baroh firmy Pro Pac (sponzorovi mnohokrát děkujeme) a batůžek jako cenu  útěchy dostali i ti jediní naúspěšní. Po zkončení zkoušek se začali lidičky balit a odjíždět za povinnostmi. Veeeelká škoda, ovšem, protože to, co následovalo večer byla prostě kulinářská poháááádka! Michal s Kačkou naložili krkovičku a pak, i zeleninu a fantastickej chleba, provoněli na grilu. Boha, to byla lahoda!!!! Litujte, kdo jste neochutnali a těšte se na příští rok, kdy, doufám, grilovačku zopakujeme!!! A nejen to, samozřejmně! Moc ráda bych z koloveckých táborů udělala v budoucnu tradici. V tomto malebném kraji jsem prožila šťastné dětství u své babičky a osud tomu doufám chce, že i budoucnost naší rodiny bude zde :-)

tabor1.jpgDíky skvělým lidem, příjemnému prostředí, bezproblémovým psům a fantastickému výcvikáři Milanovi a jeho ženě Mišce to byl skvělý týden, kdy jsem se, pravda, moc nezastavila, ale zas mně těšil pohled na ten den třeba třetí mizející koláč ze stolů :-) Mám vás moc ráda a těším se na další takové setkání! Úplně nejdéle za rok :-)

 

 

 

tabor2.jpg
Míla, Marcela, Jana, já, Pavla, David
Gory, Aya, Gorm, Fína, Mína, Bolča

img_5176.jpg
Náš Jirka a Aya (netušila jsem, že ovčáčkář ví, jak postavit dobrmana do výstavního postoje)- boží!

img_5132.jpg

pizza.jpgFotky: od Venduly: ZDE

od Pavly a Davida ZDE

moje fotky ZDE

Jany fotky ZDE

Milanovo fotky na FB ZDE

 

 

 

my-doma.jpg
u nás doma :-)...holky: Fína, Kelly, Jana, Eli, Majka, Miška a Pan Atis