Náš Advent...
Myslíte, že přeháním? Ani náhodou!
Minul je předvánoční shon a stres, naopak celé dny prožívají roztažené na svém pelechu a můžou užívat vánočně vyzdobené bydlení (ne, že by to nějak zvlášť ocenily-Fína sežrala svíčku)...nahřívají si kožíchy před krbem, do něhož chodí zasněně civět a 
opravdu se hřát zprava zleva. Proběhnou se venku a hurá zpátky do tepla, ideálně očumovat do kuchyně, kde panička vaří a peče různé dobroty, ze kterých něco občas upadne i na zem. A když neupadne, nevadí...stačí počkat, až na moment vytáhne kuchařka paty z kuchyně (a ty dúry proradný se postaraly o dvě dávky cukroví, které chladne, tuhne, zkrátka čeká načančané na uklizení do špajzu...a to můžu mluvit o štěstí, že krabici neshodily celou, ale vybraly jen jeden druh (asi za to stál , ale práce dal stejně dost)). Dále mohou nyní v tomto předvánočním čase dát průchod svojí mazlivosti (Kelly je "vtěrka" běžně, Fína podpořena začínajícím háráním) a tak jsou neustále alespoň přední polovinou někomu na klíně, případně se vetřou na gauč (kam nesmí-ale to už asi neplatí) a do postele v patře, kam mně Fína chodí o víkendu budit. To já chudák matka v kolotoči vánočních nákupů, úklidu, pečení (taky těch sezřaných slepovaných mazaných čokoládou a sypaných hvězdičkama), dětských besídek a kolotoči v práci mohu těm našim dobrmankám jejich adventní pohodičku jen závidět :o)))))
Fotky z alba "Zlatá neděle aneb jak jsme fotili Péefko" zde!
